DATUM

4/11/2023

19.00

MÍSTO

Památník Antonína Dvořáka (Vysoká u Příbramě 69, 262 42)

CENA
250 Kč plné / 190 Kč snížené

Ach ty róže, krásná róže


Koncert

ÚČINKUJÍ

Chcete navštívit místo, kde Antonín Dvořák s nadšením sadařil, zahradničil, choval holuby a komponoval? Ve Vysoké u Příbramě našel na více než dvacet let svůj druhý domov jeden z největších géniů české hudby. Elegantní novorenesanční vila, dnešní Památník Antonína Dvořáka, přivítá již podruhé barytonistu Romana Hozu a klavíristu Ahmada Hedara. V programu s názvem „Ach ty róže, krásná róže“ zazní mimo jiné i téměř neznámý cyklus „Písně z Rukopisu Královédvorského“. Dvořák se tak připojil k řadě umělců, kteří se nechali tímto geniálním podvrhem inspirovat pro vlastní tvorbu. V té době však byly ještě Rukopisy považovány za pýchu českého národního písemnictví, a jejich zhudebnění lze považovat za výraz skladatelova vlasteneckého smýšlení.

Roman Hoza

Barytonista Roman Hoza se narodil ve Zlíně. Vystudoval brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění a absolvoval roční stáž na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Roku 2014 v rámci programu Young Singers Project vystoupil na prestižním Salzburger Festspiele jako Dandini v úpravě Rossiniho Popelky. Stal se sólistou Národního divadla Brno a jako host spolupracuje také s pražským Národním divadlem, Národním divadlem moravskoslezským a Divadlem J. K. Tyla v Plzni. Ze zahraničních hostování jmenujme např. spolupráci s Opera National de Lyon nebo Göteborg Operan. Od sezóny 2020/21 patří do stálého sólistického ansámblu düsseldorfské Deutsche Oper am Rhein. Romana Hozu jste mohli slyšet také na festivalech Pražské jaro, Dvořákova Praha, Smetanova Litomyšl, Moravský podzim, Concentus Moraviae a dalších. Je vyhledávaným interpretem komorní a barokní hudby. Pravidelně jej můžete vidět jako sólistu barokních ansámblů Collegium 1704, Musica Florea, Ensemble Inégal nebo Czech Ensemble Baroque.

Ahmad Hedar

Klavírista, zpěvák a pedagog Ahmad Hedar od dětství zpíval ve sboru Pueri gaudentes. Studium hry na klavír završil na pražské AMU ve třídě Martina Kasíka a Františka Malého. Zúčastnil se mnoha mistrovských kurzů mj. pod vedením Paula Badury Skody. Jako korepetitor operního zpěvu pracoval s předními pěvci mladé generace Petrem Nekorancem, Kateřinou Kněžíkovou a Romanem Hozou, ale i s operními legendami Gabrielou Beňačkovou či Evou Randovou. V roce 2016 získal cenu za nejlepší klavírní doprovod na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Je členem spolku RunOperun, který se snaží přiblížit operu mladému publiku a široké veřejnosti na neobvyklých místech. S tímto spolkem nastudoval opery Kouzelná flétna, Figarova svatba, Rusalka a Lidský hlas. Roku 2019 se stal stipendistou prestižních Bayreuther Festspiele. Kromě klavíru se věnuje i zpěvu, a to opernímu i neklasickému. Od roku 2019 pedagogicky působí na Konzervatoři Jana Deyla.

Ukázka interpretů

Památník Antonína Dvořáka

Vysoká u Příbramě


Ve Vysoké u Příbrami našel na více než dvacet let svůj druhý domov jeden z největších géniů české hudby Antonín Dvořák (1841 -1904). Dvořákův švagr hrabě JUDr. Václav Kounic, majitel vysockého panství, nechal v roce 1878 postavit u lesa malý zámek s rozsáhlým parkem a jezírky, dnešní Památník Antonína Dvořáka. Elegantní novorenesanční vilu navrhl architekt Čeněk Gregor, jenž se jako stavitel později podílel na budování nejvýznamnějších pražských veřejných budov – Národního divadla, Národního muzea či nové budovy Hlavního nádraží. Antonín Dvořák sem často jezdíval jako host Kounicových a pobýval ve správcovském dvorci na kraji obory. Roku 1884, po velkém úspěchu v Anglii, koupil od svého švagra pozemek se špýcharem a ovčínem, který v krátké době proměnil v útulný venkovský domov (později nazvaný vila Rusalka). Tam s nadšením sadařil, zahradničil, choval holuby a komponoval. S prostředím tohoto kraje je neodmyslitelně spjato zralé a vrcholné období Dvořákovy skladatelské tvorby. Vysoká u Příbramě je spojena s celou řadou inspirativních osobností. Vedle Antonína Dvořáka například spisovatel, novinář a překladatel Josef Václav Sládek. Není to však pouze blízký vztah k tomuto místu a přátelství s Václavem Kounicem, co tyto dva velikány českého umění spojuje. Společným je jim také zájem o Ameriku, kterou měli oba možnost procestovat a strávit tu několik let života. Sládek v letech 1868-1870, Dvořák v letech 1892-1895. Cesty obou mužů nesou řadu společných motivů, zejména zájem o kulturu indiánů či intenzivní kontakty s českými krajanskými komunitami.