DATUM

9/6/2024

17.00

MÍSTO

Kojice

Kostel sv. Petra a Pavla

CENA
Jednotné vstupné 100 Kč

Barokní hudba ve francouzském a italském stylu

 
ÚČINKUJÍ
  • Récréation de musique Ensemble
  • Martin Daněk – hoboj
  • Mélusine de Pas – viola da gamba
  • Monika Knoblochová – cembalo & fortepiano

Obec Kojice je novým místem v portfoliu hudebního festivalu Rosa Bohemica, jež se pyšní románským kostelem sv. Petra a Pavla. Výlet do obce ležící na výběžku Železných hor stojí za uskutečnění nejen pro unikátní historický kostel nebo pro krásný pohled na Labe a možnost procházky podél meandrů starého Labe. Čeká nás především nevšední umělecký zážitek v podání Martina Daňka, vítěze soutěže Pražského Jara a zastupujícího sólohobojisty orchestru Curyšské opery, který se svými kolegyněmi přednese hudbu Francoise Couperina, Jeana Philippa Rameaua, Giuseppe Sammartiniho a Georga Friedricha Händela.
Koncert se koná ve spolupráci s obcí Kojice.

Martin Daněk

Český hobojista Martin Daněk (*1989) se stal vítězem Mezinárodní hudební soutěže Pražské Jaro 2019.
Je absolventem prestižní Vysoké hudební školy Hannse Eislera v Berlíně, kde studoval pod vedením Dominika Wollenwebera a Jonathana Kellyho. Ve třídě Jeana-Louise Capezzaliho studoval také ve švýcarském Lausanne.
Své první vzdělání získal na Gymnáziu hl. města Prahy a na HAMU, kde jeho kantory na hoboj byli Markéta Tichá, Pavel Tylšar a Jana Brožková. Dalších podnětů se mu dostalo od hobojistů jako jsou Maurice Bourgue, Jacques Tys, David Walter. Již během studií se zúčastnil mnoha turné s mládežnickým orchestrem Gustava Mahlera a mládežnickým orchestrem Evropské Unie a vystoupil tak na předních světových pódiích (BBC Proms London, Concertgebouw Amsterdam, Salzburger Festspiele, Carnegie Hall v New Yorku).
Následně působil jako sólohobojista v řadě orchestrů, mj. Bergen Philharmonic, Finnish Radio Symphony, Malaysian Philharmonic či Iceland Symphony.
Po angažmá v symfonických orchestrech v Basileji a Lucernu je od roku 2020 zastupujícím sólohobojistou orchestru Curyšské opery (Philharmonia Zurich, šéfdirigent Gianandrea Noseda), kde také vystupuje s ansámblem La Scintilla na dobové nástroje.
Pravidelně hostuje v orchestrech jako jsou Tonhalle-Orchester Zürich, London Symphony Orchestra, City of Birmingham Symphony Orchestra, Berliner Philharmoniker, Deutsches Symphonie-Orchester Berlin. Spolupracoval s významnými světovými dirigenty jako je sir Colin Davis, sir Simon Rattle, Herbert Blomstedt, Vladimir Ashkenazy, Christoph Eschenbach.
Sólově se Martin Daněk již představil i s předními orchestry v Česku, Slovensku, Německu, Itálii, Estonsku a Lotyšsku.

Mélusine de Pas

viola da gamba 

Svou hudební kariéru začala ve sboru Pages de la Maîtrise du Centre de Musique Baroque de Versailles pod vedením Oliviera Schneebeliho. Po této zkušenosti se starou hudbou francouzského „Grand Siècle“ prohloubila své vzdělání ve vokální hudbě v Maîtrise de Notre-Dame de Paris pod vedením Nicole Corti a Lionel Sow.
Témbr lehkého sopránu jí dovedl k práci například s Hervé Niquetem (Le Concert Spirituel), Jean-Claudem Malgloirem či Bruno Boterfem (Ludus Modalis).
Ve stejnou dobu absolvovala také výuku violoncella, po níž se začala věnovat hře na violu da gamba. Byla přijata do třídy Christopha Coina na Conservatoire National Supérieur de Musique et de Danse de Paris a následně třídy Philippa Pierlota na Conservatoire Royal de Bruxelles.
Jako gambistka měla příležitost hrát v souborech Riccercar Consort či Collegium Marianum.
Vnímavost pro dialog mezi kulturami ji vedla k iniciativě projektu v Sýrii (2007), jehož cílem bylo setkání orientální hudební tradice se starou evropskou hudbou.
Ať zpěvačka, či gambistka (nebo obojí) se Mélusine de Pas účastní projektů, které propojují poučenou interpretaci staré hudby s divadlem. Spolupracuje se souborem Oneiroï (divadelní hry Métamorphos(é)es, Cabaret Baroque), Compagnie Oghma (divadelní hra o životě Tobiase Huma). Mélusine de Pas je zakládající členkou souboru Lunaris, s nímž natočila CD s názvem Exode.

Monika Knoblochová

cembalo & fortepiano

Po absolvování Konzervatoře v Praze, studovala cembalo na Akademii múzických umění v Praze ve třídě Giedré Lukšaité-Mrázkové a formou konzultací u Zuzany Růžičkové a zároveň muzikologii na Karlově Univerzitě v Praze. V letech 1996–98 studovala na Dresdner Akademie für alte Musik u Johna Tolla a od roku 2000 na Hochschule für Musik v Kolíně nad Rýnem ve třídě Ketila Haugsanda, kde v roce 2002 obdržela závěrečný diplom. Tato studia si v tomtéž roce obohatila tříměsíčním pobytem na Královské konzervatoři v Den Haagu ve třídě Jacquesa Ogga. V roce 2005 završila svá studia absolutoriem Mistrovské třídy pod vedením Christine Schornsheim na Hochschule für Musik und Theater v Mnichově. V roce 2011 obhájila doktorát na Akademii múzických umění v Praze. V roce 1999 získala Monika Knoblochová na mezinárodní soutěži Pražského jara 3. cenu a titul laureáta a Cenu Nadace Bohuslava Martinů za nejlepší provedení Koncertu pro cembalo a malý orchestr. V roce 2002 se stala držitelkou prestižní Davidoff Prix České republiky, v roce 2003 obdržela společně s Janou Semerádovou (barokní příčná flétna), 3. cenu a titul laureáta na „16. Grosser Förderpreiswettbewerb“ v Mnichově v kategorii historicky poučená interpretace staré hudby a v témž roce přidala ještě Cenu Společnosti Bohuslava Martinů na Mladém pódiu v Karlových Varech.

Monika Knoblochová nahrála celou řadu kompaktních disků. Její první CD pro společnost Supraphon se souborným dílem pro cembalo B. Martinů (2005) bylo oceněno mezinárodní kritikou – 4 Diapasons d’Or, 10 Jokers a CD měsíce časopisu Crescendo, Le Monde de la Musique. V roce 2006 nahrála spolu s violoncellistou P. Nouzovským Sonáty pro violu da gamba a cembalo J. S. Bacha pro společnost Cube Bohemia. U příležitosti recitálu na mezinárodním festivalu Pražské jaro vydala na jaře 2007, opět pro Cube Bohemia, CD Invence J. S. Bacha a J. Nováka. V roce 2009 realizovala 2CD s kompletní tvorbou pro cembalo J. Temla, které vyšlo ve vydavatelství Radioservis a v roce 2012 vydala u společnosti Supraphon Sonáty pro klavír s doprovodem flétny a violoncella L. Koželuha, které v interpretaci na dobové nástroje vyšly ve světové premiéře. V roce 2014 vydala u společnosti Radioservis CD s názvem Goethe v písních, zaměřené na písňový a klavírní odkaz V. J. Tomáška. Pravidelně nahrává pro Český rozhlas jak skladby z oblasti staré hudby (v roce 2011 rozsáhlý cyklus trií L. Koželuha, na který v roce 2012 navázala triovou tvorbou V. Jírovce), tak i soudobou tvorbu (M. Kopelent, J. Teml, L. Sommer, I. Bláha ad.)

Monika Knoblochová pravidelně vystupuje jako sólistka i komorní hráčka doma i v zahraničí (Německo, Rakousko, Belgie, Francie, Polsko, Španělsko). Spolupracuje s celou řadou sólistů – Clara Nováková, Petr Nouzovský, Kamila Mazalová, Jana Semerádová (duo seraphim) ad., i souborů – The Czech Ensemble Baroque, Musica Aeterna, Collegium 1704, Orchestr Berg, ad. Její rozmanitý repertoár sahá od autentické interpretace staré hudby přes klasiku až k soudobé hudbě. Od roku 2008 pořádá vlastní koncertní řadu Hudební salón Café crème, spočívající v nových, vynalézavých dramaturgiích propojujících hudbu starou i moderní, mluvené slovo, tanec a divadlo. Od roku 2006 vede cembalovou třídu na Letní škole staré hudby v Holešově, od roku 2007 je vyučujícím cembala na Akademii staré hudby při Masarykově univerzitě v Brně a v letech 2011-2013 působila jako vyučující cembala také na Fakultě umění Ostravské univerzity. Od podzimu 2015 je vyučující cembala na HAMU v Praze.

Kostel sv. Petra a Pavla

Kojice

Obec Kojice leží v nejsevernějším výběžku Železných hor vybíhajícím do „Zlatého pruhu země České“ – polabské roviny. Výhodné přírodní podmínky vedly k osídlení již ve 2. století př.n.l. lidem kultury laténské. Osídlení v dávných dobách potvrdily i vykopávky na p.č 952 a domku č. 97 a 104. S jistotou lze tvrdit, že zde bylo strážní hradiště.

Koncem 12. století , byla v Kojicích postavena tvrz a u ní kostel. Kolem vesnice procházela tzv. „Solná stezka“, která byla také nazývána „Trstenická“ a která sloužila obchodu.

Podle pověstí byl stavitelem tvrze, pravděpodobně pro ochranu obchodníků, Kojata. Toto jméno a název vesnice je odvozeno od slova „KOJ“, což znamená, že se jedná o lid po-koj-ný.

Kostel sv. Petra a Pavla

Kostel sv. Petra a Pavla je jednolodní románská stavba postavená z neomítnutého, pískovce, je státní památkou a v dobrém stavu.

Zdroj fotografie interiéru a exteriéru kostela: cestyapamatky.cz