DATUM

11/8/2024

20.00

MÍSTO

Panenský Týnec

Nedostavěný gotický chrám

CENA
Vstupné 250 Kč, zlevněné 150 Kč (studenti, důchodci, ZTP/ZTTP)

Mosty


ÚČINKUJÍ

Plaisirs de Musique

Navštívit ikonický prostor nedostavěného chrámu v Panenském Týnci a zažít nebe nad hlavou o srpnové noci, to slibuje další festivalový koncert, tentokrát v podání Plaisirs de Musique. Program s názvem Mosty nás přenese do Evropy různých kultur a staletí. Zažijeme hudbu duchovní i světskou, taneční i lidovou. Koncertem opakovaně zní melodie původně italské renesanční písně „La Monica“, která byla oblíbená v celé Evropě a zpracována v mnoha variantách. A těšit se můžeme i na vřelý projev zpěvačky Elišky Tesařové, která se na festivalu představila v minulých letech v projektu Misterios del Amor.

Mosty

Multižánrový program Bridges/Mosty kombinuje zapsanou hudbu starších stylových období s hudbou lidovou, která z podstaty věci je vlastně hudbou historickou, udržovanou však především díky ústní tradici. Název programu odkazuje na fakt, že repertoár čerpá a spojuje kulturní dědictví, které se klene přes celý evropský časoprostor a pokrývá i více způsobů uměleckého vyjádření (hudba, tanec, poesie, výtvarné umění). Program obsáhne lidovou i artificiální tradici od středověku až po současnost z regionů dnešní Francie, Německa, Španělska, Itálie, ale i blízkého východu, celého středomořského prostoru a zejména středoevropského a karpatského regionu.

Ukázky písní, které zazní na koncertu

Plaisirs de Musique

Soubor Plaisirs de Musique byl založen v roce 2013 a specializuje se na autentickou interpretaci hudby starších stylových období. Členy souboru jsou přední evropští profesionální hudebníci hrající na dobové nástroje, ale i zpěváci, herci a tanečníci. Projekty souboru Plaisirs de Musique jsou realizovány pod uměleckým vedením Jana Čižmáře ve spolupráci s odborníky z oblasti historického tance a divadla. Programová nabídka zahrnuje široké spektrum sahající od komorních projektů až po orchestrální obsazení. Inspiraci nachází především v nových objevech z hudebních archivů a usiluje o atraktivní spojení staré hudby s jinými druhy umění.

Eliška Tesařová

Eliška Tesařová je zpěvačka, hudební pedagožka a sbormistryně pocházející z Kolína. Klasický zpěv studovala na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové pod vedení MgA. Jany Machačové, intenzivně se však věnuje i jiným stylům a žánrům. Dlouhodobě spolupracuje s Kolínským Big Bandem nebo s Akademií tanečního umění a sportu Duende, kde také našla veliké zalíbení v hudbě španělského kulturního okruhu. Stará hudba, zejména sefardská, je momentálně hlavním těžištěm její umělecké činnosti. Zásadní pěveckou zkušenost a posun v chápání hudby sefardského okruhu ji následně přinesly masterclass u španělské lektorky Beatriz Lafont Murcii. Její projev je založen na niterném pochopení zpěvních textů a jejich předání publiku skrze široký rejstřík pěveckých a hudebních technik a přirozenou pódiovou prezentaci. Spolu se svojí novou formací připravila nový hudební projekt, který propojuje sefardské písně se starou hudbu iberského prostoru a obecně středomořské oblasti.

… „Eliška Tesařová má upřímný a hřejivý projev a zároveň disponuje krásně zabarveným hlasem mnoha odstínů…
Zobrazit celý článek Zdroj: Klasikaplus.cz

Marta Kratochvílová

Marta Kratochvílová studovala hru na příčnou flétnu na Konzervatoři v Pardubicích a poté na JAMU v Brně. Následně absolvovala studium ve Francii na Conservatoire National de Région de Strasbourg, kde se specializovala na barokní a renesanční příčnou flétnu ve třídě Jean François Alizona a Nancy Hadden a na komorní hudbu ve třídách Martina Gestera a Patricka Blanca. Zúčastnila se mistrovských kursů a stáží vedených významnými osobnostmi jako Paul McCreesh, Barthold Kuijken, Jan-Latham Koenig, Sir Neville Marriner. Ve Francii působila v souborech Le Parlement de Musique, Le Masque, Bohemia duo, či se souborem NotaBene. V rámci renesančních workshopů (Ferrara, Mnichov, Stuttgart, Basilej) pravidelně účinkovala s Consortem renesančních fléten ze Strasbourgu. Pravidelně koncertuje po celé Evropě především v komorních projektech se svými uměleckými partnery, mezi kterými jsou umělci jako Christophe Coin, Jan Čižmář, Karel Fleischlinger, Joel Frederiksen, Marc Hervieux, Martin Jakubíček, Petr Kolař, Ján Krigovský, Martyna Pastuszka, Emmanuel Soulhat, Marcin Świątkiewicz, Marc Vonau, či se soubory {oh!} Orkiestra Historyczna nebo Plaisirs de Musique, jehož je zakládající členkou. Je také vedoucí consortu renesančních příčných fléten Tourdion. Jako pedagožka s dlouholetými zkušenostmi bývá zvána k prezentacím a masterclass po celé Evropě a zároveň vyučuje soukromě hru a dobovou interpretaci na barokní a renesanční traverso.

Marian Friedl

Marian Friedl, hudebník, etnomuzikolog, pedagog, je členem několika hudebních projektů různého zaměření, v nichž zpívá, hraje na kontrabas, lidové flétny, dudy, klarinet, malý cimbál a další nástroje. Účinkuje na více než dvou desítkách CD, často s předními interprety české či zahraniční scény. V roce 2014 nahrál například album NOCZ and Iva Bittová (Hevhetia), v roce 2016 Divé Husy s Jitkou Šuranskou a Martinem Krajíčkem (nominováno na hudební cenu Anděl 2016) či v tomtéž roce album Mateřština s Jiřím Slavíkem (Anděl 2016 v kategorii world music). Svou osobní vizi moravské world music vtělil do autorského projektu Beránci a vlci, jehož stejnojmenné album získalo ocenění Anděl 2017 v kategorii folk. V roce 2019 mu vyšla sólová deska Beskydská Odysea (Indies Scope), neofolklorní projekt Píseň ZEMĚ (Animal Music), jako sideman účinkuje také na albech norsko-české formace NOCZ and Choir (Hevhetia) či projektu Slovak Dances skladatele a dirigenta Petra Breinera (Naxos).

Jan Čižmář

Jan Čižmář je všestranný umělec zabývající se hrou na historické drnkací nástroje. Se soubory jako např. Royal Concertgebouw Orchestra, Orchestra of the Age of Enlightenment, Orchestra of the Eighteenth Century, Rotterdam Philharmonic Orchestra, Capella Cracoviensis či {oh!} Orkiestra Historyczna a pod dirigenty jako Frans Brüggen, Christopher Hogwood, Giovanni Antonini, Yannick Nézet–Séguin či Christina Pluhar pravidelně účinkuje v Evropě, Asii a USA. Vystupuje také jako sólista s barokním a renesančním repertoárem. Pod jeho uměleckým vedením působí soubor Plaisirs de Musique. Po ukončení studia hry na kytaru a muzikologie v rodném Brně odešel do Londýna studovat na Royal College of Music, kde se začal věnovat hře na loutnu ve třídě Jakoba Lindberga. Ve studiu pokračoval na Královské konzervatoři v Haagu, kde jeho učiteli byli Nigel North, Joachim Held, Mike Fentross a Christina Pluhar. Byl zakladatelem a šéfredaktorem českého kytarového časopisu Kytara a pravidelně přispívá i do dalších hudebních periodik. Intenzivně se také věnuje ediční a badatelské činnosti v oblasti staré hudby. Jan Čižmář vyučoval hru na loutnu a příbuzné nástroje na Hudební akademii Karola Szymanowského v Katowicích v Polsku a na Akademii staré hudby při FF MU v Brně, v současnosti pedagogicky působí na JAMU v Brně. Pravidelně vyučuje na kursech a masterclass v Evropě i zámoří. Účinkuje na několika desítkách CD, jeho sólové CD věnované Codexu Jacobides (Supraphon, 2020) je historicky prvním loutnovým CD u tohoto labelu.

Nedostavěný gotický chrám

Panenský Týnec

Zažít hudbu pod širým nebem a přitom v gotickém chrámu? To nás čeká v jednom letním prázdninovém večeru, kdy se zdi chrámu rozezní hudbou dávných věků a nad našimi hlavami budou svítit miliardy hvězd. Prostor nikdy nedokončeného chrámu pravděpodobně ze 14. století přitahuje návštěvníky po staletí. Svojí uměleckou hodnotou se řadí k nejdokonalejším českým památkám, byť trochu pozapomnělým. Chrám se skládá z 21 metrů dlouhého kněžiště, nedokončené stěny mají na výšku asi 20 metrů. Za husitských válek byla stavba přerušena, po Bílé Hoře nadobro zastavena a nedostavěný klášter zůstal torzem. Místo bývá často navštěvováno pro své pozitivní účinky. Ať už je na sobě pocítíte nebo ne, nedostavěné torzo gotické stavby je nesmírně působivé.